Francium
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Francium | |
 | |
| Atomové číslo | 87 |
| Relativní atomová hmotnost | (223) amu |
| Elektronová konfigurace | [Rn] 7s1 |
| Elektronegativita (Pauling) | 0,7 |
| Teplota tání | 27 °C (300 K) |
| Teplota varu | 677 °C (950 K) |
| Hustota | 1,87 g.cm-3 |
| Registrační číslo CAS | 7440-73-5 |
Francium, chemická značka Fr, lat. Francium je nejtěžším známým prvkem z řady alkalických kovů, je to nestabilní, velmi silně radioaktivní prvek.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Základní fyzikálně - chemické vlastnosti
Nejstabilnější izotop francia 223Fr má poločas rozpadu 21 minut a podléhá β- rozpadu. Tento izotop vzniká i v přírodě a to α přeměnou aktinia. Francium se přeměňuje α rozpadem na astat, β+ rozpadem na radon nebo β- rozpadem na radium.
Za pokojové teploty je francium pevný kov s nejnižší hodnotou elektronegativity. Je velmi reaktivní a jeho sloučeniny se svými vlastnostmi podobají sloučeninám cesia. Téměř všechny soli francia jsou ve vodě rozpustné.
[editovat] Historický vývoj
Francium bylo objeveno až roku 1939 Margueritou Pereyovou v Paříži a pojmenováno bylo podle země svého objevu.
[editovat] Výskyt
Francium se na Zemi vyskytuje v množství 2.10-18 ppm (parts per milion = počet částic na 1 milion částic), toto by odpovídalo obsahu 15 g francia v zemské kůře o tloušťce 1 km.
V přírodě se francium vyskytuje jako produkt alfa rozpadu prvku aktinia, které vzniká v rozpadové řadě uranu, a jeho stopy nalézáme v uranových a thoriových rudách.
V současné době je známo celkem 33 izotopů francia, všechny jsou značně nestálé a poměrně rychle podléhají radioaktivní přeměně.
Uměle se francium připravuje protonovým bombardováním thoria.
[editovat] Literatura
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
- Jursík F.: Anorganická chemie nekovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
[editovat] Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | (přehled) | He | |||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | * | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | ** | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Uub | Uut | Uuq | Uup | Uuh | Uus | Uuo |
| *Lanthanoidy | La | Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu | ||
| **Aktinoidy | Ac | Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr | ||
| | |||||||||||||||||
| Skupiny prvků: Kovy - Nekovy - Polokovy - Blok s - Blok p - Blok d - Blok f | |||||||||||||||||
Žádné komentáře:
Okomentovat