Rhenium
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Rhenium | |
 | |
| Atomové číslo | 75 |
| Relativní atomová hmotnost | 186,207(1) amu |
| Elektronová konfigurace | [Xe] 4f14 5d5 6s2 |
| Elektronegativita (Pauling) | 1,9 |
| Teplota tání | 3 186 °C (3 459 K) |
| Teplota varu | 5 596 °C (5 869 K) |
| Hustota | 21,02 g.cm-3 |
| Hustota při teplotě tání | 18,9 g.cm-3 |
| Registrační číslo CAS | 7440-15-5 |
| Tvrdost | 7,0 |
 | |
Rhenium, chemická značka Re, lat. Rhenium je velmi vzácný, těžký a tvrdý, odolný kovový prvek s vysokým bodem tání
Obsah[skrýt] |
[editovat] Základní fyzikálně - chemické vlastnosti
Rhenium patří společně s uhlíkem a wolframem mezi nejobtížněji tavitelné prvky. Chemicky se podobá vzácným kovům skupiny platiny, včetně svého nízkého výskytu v zemské kůře.
Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Re-1 po Re+7. Nejstálejší jsou však sloučeniny rhenia v mocenství Re-1, Re+4, Re+6 a Re+7.
Objev rhenia je datován rokem 1925 a jako jeho objevitelé jsou označováni Walter Noddack, Ida Tackeová a Otto C. Berg.
[editovat] Výskyt a výroba
Rhenium je prvkem, který se vyznačuje mimořádně nízkým výskytem na Zemi i ve vesmíru. V zemské kůře činí průměrný obsah rhenia pouze kolem 1–5 ng/kg. V mořské vodě se jeho koncentrace neměřitelně nízká i nejcitlivějšími analytickými technikami. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom rhenia kolem 1 bilionu atomů vodíku.
V přírodě se nesetkáme s minerály nebo rudami čistého rhenia. Získává se obvykle rafinací poletavých prachů, vznikajících při úpravě molybdenových koncentrátů, získávaných z původních sulfidických měděných rud. Velké zásoby rhenia jsou na ostrově Iturupu.
Vysoce čisté rhenium je připravováno termickým rozkladem rhenistanu amonného (NH4)ReO7.
[editovat] Literatura
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
[editovat] Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | (přehled) | He | |||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | * | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | ** | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Uub | Uut | Uuq | Uup | Uuh | Uus | Uuo |
| *Lanthanoidy | La | Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu | ||
| **Aktinoidy | Ac | Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr | ||
| | |||||||||||||||||
| Skupiny prvků: Kovy - Nekovy - Polokovy - Blok s - Blok p - Blok d - Blok f | |||||||||||||||||
Žádné komentáře:
Okomentovat