Fermium
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Fermium | |
 | |
| Atomové číslo | 100 |
| Relativní atomová hmotnost | (257) amu |
| Elektronová konfigurace | [Rn] 5f12 7s2 |
| Skupenství | Pevné |
| Teplota tání | 1527 °C, (1800 K) |
| Elektronegativita (Pauling) | 1,3 |
| Registrační číslo CAS | 7440-72-4 |
| Ionisační energie Fm→Fm+ | 627 kJ/mol |
Fermium, chemická značka Fm, (lat. Fermium) je dvanáctým členem z řady aktinoidů, osmým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Fermium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty.
Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů. Proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.
O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
[editovat] Výskyt, historie přípravy
Fermium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.
Jako první identifikoval fermium Albert Ghiorso v lednu roku 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley. Výchozím materiálem byl spad po výbuchu nukleární bomby testované v rámci „Operace Ivy“ v listopadu 1952. Identifikovaným izotopem bylo 255Fm, které vzniklo z jádra 238U postupným pohlcením 17 neutronů a následnými osmi β-rozpady. Tento objev byl utajován až do roku 1955 vzhledem k probíhající studené válce mezi oběma jadernými velmocemi.
První umělá syntéza fermia se uskutečnila v roce 1953 v Nobelově fyzikálním institutu ve Stockholmu, bombardováním jader 238U jádry izotopu kyslíku 16O.
Je známo celkem 17 izotopů fermia, z nichž nejstabilnější jsou 257Fm s poločasem rozpadu 100,5 dne, 253Fm s poločasem rozpadu 3 dny a 252Fm s poločasem 25,4 hodiny.
[editovat] Literatura
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvkůII. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
[editovat] Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | (přehled) | He | |||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | * | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | ** | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Uub | Uut | Uuq | Uup | Uuh | Uus | Uuo |
| *Lanthanoidy | La | Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu | ||
| **Aktinoidy | Ac | Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr | ||
| | |||||||||||||||||
| Skupiny prvků: Kovy - Nekovy - Polokovy - Blok s - Blok p - Blok d - Blok f | |||||||||||||||||
Nerozumím tomu, jak mohl někdo v lednu 1952 testovat výsledky výbuchu, který proběhl v listopadu 1952? Všechno co je na Wiki nemusí být pravda.
OdpovědětVymazat