pátek 5. června 2009

Indium

Indium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Indium
Indium
indiový drát
Atomové číslo 49
Relativní atomová hmotnost 114,818 amu
Elektronová konfigurace [Kr] 4d10 5s2 5p1
Skupenství Pevné
Teplota tání 156,60 °C (429,75 K)
Teplota varu 2072 °C (2345 K)
Elektronegativita (Pauling) 1,78
Hustota 7,31 g/cm3
Registrační číslo CAS 7440-74-6

Indium je snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný

Obsah

[skrýt]

[editovat] Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Poměrně řídce se vyskytující kov, nalézající se obvykle jako příměs v rudách hliníku a zinku. V přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin, běžné mocenství je In+3, pouze výjimečné a nestálé je In+1.

Objevili jej roku 1863 Ferdinand Reich a Hieronymus T. Richter ve spektru zbytků po zpracování zinkové rudy sfaleritu. Odtud pochází i jeho jméno podle modrého zbarvení spektrální čáry, připomínající organické barvivo indigo.

[editovat] Výskyt a výroba

  • Indium je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 0,1 ppm (mg/kg).V mořské vodě je jeho koncentrace natolik nízká, že ji nelze změřit ani nejcitlivějšími analytickými technikami. Ve vesmíru připadá na jeden atom india přibližně 100 miliard atomů vodíku.
  • V horninách se vyskytuje vždy pouze jako příměs v rudách hliníku a zinku, z nichž je také průmyslově získáváno elektrolýzou roztoku chloridu inditého InCl3.
  • V lednu 2009 bylo oznámeno, že vědci z technické univerzity v saském Freibergu objevili v Krušných horách kolem tisícovky tun india.

[editovat] Využití

  • První významnější využití kovového india spočívalo v ochraně ložisek např. leteckých motorů proti opotřebování a korozi, a to metodou galvanického pokovování. Z tohoto pohledu je indium důležité i v dnešní době.
  • Některé slitiny mají nízké teploty tání. Toho se využívá ve slitinách s galliem, kadmiem, olovem a cínem, z čehož se vyrábí tavné pojistky pro teploty mezi 0–100 °C využitelné např. pro spouštění samočinných hasicích systémů. Slitina Galistan (Ga+In+Sn) je kapalná dokonce i při teplotách do −20 °C.
  • Tenká vrstva india nanešená na rovný povrch vytváří velmi kvalitní zrcadlovou plochu, které je značně odolnější vůči korozi než klasická stříbrná zrcadla . Kromě toho tyto speciální indiová zrcadla odráží všechny části světelného spektra a jsou nejkvalitnějšími zrcadly .
  • V jaderné energetice slouží slitina Ag-Cd-In jako materiál pro výrobu kontrolních moderátorových tyčí pro některé typy jaderných reaktorů.
  • Největší využití nachází indium v současné době v elektronickém průmyslu. Slitiny Ge-In jsou důležitým prvek při výrobě mnoha polovodičových prvků – zejména tranzistorů, dále pak termistorů, kapalných krystalů (LCD) a světlo emitujících diod (LED). Indium slouží také k pájení polovodičových spojů za nízkých teplot.

[editovat] Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova indium.
  • Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
  • Chemický vzdělávací portál [2]
  • WebElements (anglicky) [3]
  • Periodická tabulka prvků [4]



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be
B C N O F Ne
Na Mg
Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Uub Uut Uuq Uup Uuh Uus Uuo
*Lanthanoidy La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

Skupiny prvků: Kovy - Nekovy - Polokovy - Blok s - Blok p - Blok d - Blok f

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlášení