Lawrencium
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Lawrencium | |
 | |
| Atomové číslo | 103 |
| Relativní atomová hmotnost | (262) amu |
| Elektronová konfigurace | (asi) [Rn] 5f14 7s2 7p1 |
| Skupenství | Pevné |
| Teplota tání | 1627 °C, (1900 K) |
| Elektronegativita (Pauling) | 1,3 |
| Registrační číslo CAS | 22537-19-5 |
| Ionisační energie Lr→Lr+ | 470 kJ/mol |
Lawrencium, chemická značka Lr, (lat. Lawrencium) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader kalifornia.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Lawrencium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty.
Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.
O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
[editovat] Výskyt, historie přípravy
Lawrencium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.
Lawrencium bylo poprvé připraveno 14. února roku 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč z izotopů kalifornia o hmotnosti 3 mg jádry boru 10B a 11B a bylo získáno lawrencium 257Lr s poločasem rozpadu 4,2 vteřin.
Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest vynálezce cyklotronu Ernesta O. Lawrence. Je zajímavé, že zpočátku byl tomuto prvku přiřazen symbol Lw, ale v roce 1997 na zasedání IUPAC v Ženevě byla značka lawrencia změněna na Lr.
Dodnes je známo celkem 11 izotopů lawrencia, z nichž je nejstabilnější je 262Lr s poločasem rozpadu 216 minut.
[editovat] Literatura
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
[editovat] Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | (přehled) | He | |||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | * | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | ** | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Uub | Uut | Uuq | Uup | Uuh | Uus | Uuo |
| *Lanthanoidy | La | Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu | ||
| **Aktinoidy | Ac | Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr | ||
| | |||||||||||||||||
| Skupiny prvků: Kovy - Nekovy - Polokovy - Blok s - Blok p - Blok d - Blok f | |||||||||||||||||
Žádné komentáře:
Okomentovat